Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
...

Získejte odpovědi nejen na své dotazy
v online kurzu OŠETŘOVATEL KONÍ

Rubrika

Základní zásady výživy koní

Musíme vždy respektovat fakt, že kůň jezvíře, které má svůj organismus "konstruován" tak, aby dokázal svým predátorům rychle utéct. Proto umí přijímat potravu po malých dávkách, ale zato po celý den i noc. Když nebudeme brát ohled na tento základní fakt, můžeme mu nadělat velké problémy. 

Vlozit dotaz 4717e1695ca0191cb6d08a1351e80e171784103be4122271ca7b7e94685cb1be
Dotaz

Seno ad libitum

Autor: Markéta Datum: 31.01.2017 23:13

 Dobrý den,

děkuji znovu za zodpovězené dotazy a dovolte mi ještě jeden, spíš tedy prosbu o Váš názor a vysvětlení daných mechanismů. Je všeobecně uváděno, že kůň má kvůli zajištění správné činnosti zažívacího traktu dostávat velké množství objemného krmiva, nejlépe sena nebo pastvy a nejlépe ad libitum. Setkala jsem se s ojedinělým přístupem k této problematice a k dalším otázkám týkajících se krmení koní:

- Vyšší dávka než 4 kg sena za den způsobí nerovnováhu v příjmu minerálních látek, což způsobí u koně pocit nedostatku, který se snaží instinktivně dohánět dalším příjmem potravy, tedy sena, a vzniká tak začarovaný kruh, který vede k přejídání a ke zdravotním problémům.

- Potřeba neustálého přísunu potravy do trávicího traktu koně je mýtus, který ve skutečnosti není podložen žádnými vědeckými studiemi a jen se znovu dále opisuje. (Divocí koně při dostatku pastvy se pasou pouze ráno a večer, celkem max. 2 hodiny denně.)

- Ideální krmná dávka sena v zimě je tedy 4kg, plus jádro podle zátěže a všem minerální přídavek a solný liz, v létě pastva oplůtkovým systémem, kde když je porost zcela vypasen, koně zde ještě 10 dní zůstanou a pak teprve jdou na novou pastvinu, kde by porost neměl být vyšší než 10 cm. V létě dostávají jádro pouze koně v práci, minerály jsou dodávány pouze v zimě, kdy se vyvažuje případný nedostatek z léta. (Nedostatek by se projevil až dlouhodobě.)

- Naprosto nevhodné je mísení sena a zelené píce kvůli rozdílným mikroorganismům a enzymům, které oba druhy objemu tráví, jinak hrozí zahnívání nestrávené části objemu a následné koliky, při přechodech na seno či na pastvu proto opět nastává několikadenní "hladovka".

- Seno pro koně má být z co nejchudšího porostu, aby obsah živin byl co nejnižší a nedocházelo k rozhození poměrů mezi jednotlivými prvky.

- Podobně táva by měla být co nejchudší, obsahuje přebytek bílkovin. Vláknina je potřeba, je možné podávat slámu nebo k okusu větve, případně chudé seno.

- Vůbec pro koně není vhodná senáž, melasa a cukrovarské řízky - tato krmiva způsobují překyselení. 

- Sůl koním podávat nepřetržitě, ale pouze sůl bílou (nejlépe himalájskou), bez přídavku minerálů, aby nedošlo k přebytku nějakého prvku a tedy opět k nepoměru.

Můžete se prosím k těmto tvrzením vyjádřit? Velmi mi to vrtá v hlavě ;-).

Děkuji velice.

Markéta

Diskuze v rámci dotazu

Ing. Dušan Kořínek, Ph.D.

Dobrý den.

Je to opravdu zajímavá sbírka 

- Vyšší dávka než 4 kg sena za den způsobí nerovnováhu v příjmu minerálních látek, což způsobí u koně pocit nedostatku, který se snaží instinktivně dohánět dalším příjmem potravy, tedy sena, a vzniká tak začarovaný kruh, který vede k přejídání a ke zdravotním problémům.

To je hloupost (slušně řečeno), nic jiného se k tomu nedá napsat

- Potřeba neustálého přísunu potravy do trávicího traktu koně je mýtus, který ve skutečnosti není podložen žádnými vědeckými studiemi a jen se znovu dále opisuje. (Divocí koně při dostatku pastvy se pasou pouze ráno a večer, celkem max. 2 hodiny denně.)

Není to mýtus, kůň, pokud má možnost se pase v průběhu celého dne, podle podmínek - teplota, počasí. Když je velké horko, tak se pasou velkou část noci a ve dne se snaží schovat ve stínu a odpočívat. Takže dvě hodiny to opravdu nejsou.

- Ideální krmná dávka sena v zimě je tedy 4kg, plus jádro podle zátěže a všem minerální přídavek a solný liz, v létě pastva oplůtkovým systémem, kde když je porost zcela vypasen, koně zde ještě 10 dní zůstanou a pak teprve jdou na novou pastvinu, kde by porost neměl být vyšší než 10 cm. V létě dostávají jádro pouze koně v práci, minerály jsou dodávány pouze v zimě, kdy se vyvažuje případný nedostatek z léta. (Nedostatek by se projevil až dlouhodobě.)

Pokud tobude kůň malý o velikosti cca 200-300 kg tak by mu 4 kg mohly stačit, ale velkému koni rozhodně ne. Jádro podle zátěže ano, stejně tak i minerální přídavek, pokud je to kvalitní minerální přídavek, tak není poteba solný liz.
Oplůtková pastva je dobrá pro kvalitní vypasení pastviny, nemusí se tolik dosekávat, ale není to ideální pro koně. Koně si na pastvině vybírají jednotlivé druhy, během dne i noci podle jejich chuti a zralosti, když sežerou ry nejchutnější, tak přijdou na řady ty méně chutné atd. Teoreticky, když bude pastva stále mladá nepracujícímu koni by mohlo stačit to co je v pastvě. Nicméně pastva postupně stárne, takže to platí jen na začátku pastvení sezony - květen, červen, pak už je pastva stará a je potřeba i ninedělajím koním přidat alespoň liz, lépe kompletní.

- Naprosto nevhodné je mísení sena a zelené píce kvůli rozdílným mikroorganismům a enzymům, které oba druhy objemu tráví, jinak hrozí zahnívání nestrávené části objemu a následné koliky, při přechodech na seno či na pastvu proto opět nastává několikadenní "hladovka".

Nerad bych se vyjadřoval v poradně neslušně, ale tohle je opravdu úplná blbost. Slušně lze říct, že autor tohoto tvrzení nemá ani nejmenší představu o fyziologii trávení koně.

- Seno pro koně má být z co nejchudšího porostu, aby obsah živin byl co nejnižší a nedocházelo k rozhození poměrů mezi jednotlivými prvky.

Ano, říká se koňské seno, které by mělo být z odkvetlého porostu s vyšším obsahem vláknitých struktur a nízkým obsahem bílkovin. Obecně jsou koně překrmování bílkovinou, do určité míry to zvládají, jsou na to vybavení, ale pokud je to příliš, mohou nastávat problémy - játra, ledviny, nervozita...

- Podobně tráva by měla být co nejchudší, obsahuje přebytek bílkovin. Vláknina je potřeba, je možné podávat slámu nebo k okusu větve, případně chudé seno.

Není to nutné, pokud mluvíme o volné pastvě a postupném návyku na celodenní pastvu. Pokud jsou koně vypuštěni na pár hodin na pastvu, tak je lepší aby pastva nebyla spíše odrostlejší. Seno, sláma je vždy dobře nabídnout, sami si "řeknou" jestli potebují. Větve ne, může dojít k vytvoření zlozvyku a pak koně okusují jakékoliv stromy, když se k nim dostanou.

- Vůbec pro koně není vhodná senáž, melasa a cukrovarské řízky - tato krmiva způsobují překyselení. 

Senáž je dobré krmivo pro mladé, staré koně, kojící klisny nebo intenzivně pracující koně. Nicméně je to jen příkrm max do 1/3 dávky objemného krmiva - tedy v kombinaci se senem. Rozhodně ne k senáži.
Melasa je zchutňovadlo, není to krmivo, krmí se v malých množstvích, takže nemá živinový význam.
Naopak řízky nejsou krmivo, sice žádné překyselení nezpůsobují, ale zbytečně plní trávicí trakt a zabírají množství skutečným krmivům. Používají se jako speciální doplněk pro některé kategorie koní šrotované v suchém stavu a malém množství.
 

- Sůl koním podávat nepřetržitě, ale pouze sůl bílou (nejlépe himalájskou), bez přídavku minerálů, aby nedošlo k přebytku nějakého prvku a tedy opět k nepoměru.

Nesmysl, není důvod sůl dávat, pokud dostávají kvalitní minerálně vitamínový doplněk. Přídavky minerálů jsou jen stopové, nehrají žádnou roli v celkovém metabolismu.
 
 
Tak to vše, přeji hezký den.

02.02.2017 22:31
O nás

Portál Školicího centra Svazu soukromých chovatelů koní nabízí přístup k odborným informacím týkající se chovu a užití koní. Vzdělávací obsah je připraven s důrazem zvýšit kvalifikaci a zlepšit praktické dovednosti odborné i laické veřejnosti.

Sledujte nás
newsletter

Chcete dostávat novinky přímo do Vašeho e-mailu?

© Copyright 2020 Svaz soukromých chovatelů koní