Musíme vždy respektovat fakt, že kůň jezvíře, které má svůj organismus "konstruován" tak, aby dokázal svým predátorům rychle utéct. Proto umí přijímat potravu po malých dávkách, ale zato po celý den i noc. Když nebudeme brát ohled na tento základní fakt, můžeme mu nadělat velké problémy.
Dobrý den, pane Kořínek,
měla bych několik otázek, týkajících se schvácení.
Když jsem pročítala Vaše odpovědi, všimla jsem si, že nedoporučujete krmit oves, ale raději ječmen nebo kukuřici. Proč? Ječmen nebo kukuřice má přeci větší podíl škrobů.
Když dojde ke schvácení po spasení velkého množství jarního porostu nebo po spasení velkého množství vojtěšky, řeší se i v takových případech úprava diety snížením cukrů? Zřejmě asi ano, protože časné porosty obsahují hodně cukrů a škrobů, aspoń, si to myslím.
Co když dojde k mechanickému schvácení? Tedy po neúměrně vysoké zátěži. Jak má vypadat dieta pak?
Dokonce jsem slyšela, že se koník narodil se schváceným kopytem. Platí pak stejná pravidla?
Poslední je srovnání akutního a chronického schvácení - tedy vyléčeného kopyta s trvalými následky. Jaký je rozdíl v dietě? Může se pak člověk postupně vrátit k více škrobové dietě?
Je tedy nějaké všeobecné pravidlo, jak krmit schváceného koně? Asi se musí zohlednit i zátěž - sport/hobby apod.
Moc děkuji za odpověď
a přeji krásný den
s pozdravem
Veronika Roubová
Dobrý den Veroniko.
Už si v poradně píšeme nějakou chvíli, vidím, že vás výživa zajímá.
Schvácení je obecný výraz pro laminitidu a nemá nic společného s mechanickým poškozením kopytního pouzdra.
Mechanické poškození vznikne tlakem, tahem prostě silou působící na kopyto, jejímž následkem dojde k přerušení spojení lamel škáry a kopytní stěny. Tady výživa za nic nemůže 
.
Původ v krmné dávky vzniká tehdy, když se do organismu dostane nadměrné množství lehce rozpustných živin - cukrů, bílkovin. Trávení v žaludku je velmi rychlé a nedokonalé, potrava pak odchází do střev. Pokud se dostane nadměrné množství cukrů a bílovin, které nejsou rozštěpeny v žaludku dále, tak se začnou rozkládat ve střevech a bakterie, které se na tom podílí vytváří vyšší hladiny kyselin mléčné, octové atd. V důsledku toho vymírá část bakteriální populace a vznikají endotoxiny z jejich rozložených těl. Ty se dostanou do krve a měly by se z krve vyčistit pomocí ledvin a jater.
Je jich však hodně a zmíněné orgány nestíhají čistit, tyto metabolity kolují s krví a když se dostanou do pefiferních vlásečnic - na nohách, tak způsobují uzavření vlásečnic, ve kterých zůstává krev a nevrací se zpět. Důsledkem toho může odumřít část (menší nebo větší) škáry a kopytní pouzdro se může uvolnit.
Nejhorší jsou pro vznik tohoto problémů lehce rozpustné živiny, které jsem již zmínil. Škroby jsou také problematické ale až v druhé řadě.
Proto je větší výskyt zchvácení na mladé pastvě. Také pokud kůň uteče a nacpe se jádrem.
Protože poškození spojení mezi škárou je různé a nikdy se nevrátí úplně do původního stavu, je potřeba být opatrný a situaci nezhoršit.
Vyvarovat se překrmování jádrem je první záležitost, složení jádra je pak další bod.
Aby to nebylo úplně jednoduché, jsou živiny v krmivech ve složitějších vazbách, které zpomalují jejich stravitelnost, nebo také naopak.
Proto oves, ač má nižší hodnoty cukrů nebo škrobu, tak je pro použití u koní se zchvácením nepoužitelný.
Je pak možné použít kukuřici nebo ječmen v malém množství.
Také použití senáží je pro tyto koně téměř nesmyslné a velmi opatrně je také třeba i s pastvou.
Je vždy třeba posoudit jak závažné postižení bylo a co od tohoto koně budeme chtít a jestli to může zvládnout.
Přeji hezký den.
Portál Školicího centra Svazu soukromých chovatelů koní nabízí přístup k odborným informacím týkající se chovu a užití koní. Vzdělávací obsah je připraven s důrazem zvýšit kvalifikaci a zlepšit praktické dovednosti odborné i laické veřejnosti.
Chcete dostávat novinky přímo do Vašeho e-mailu?
