Cílem výcviku je pomoci začátečníkům v momentě, kdy zjišťují, že jízda na koni není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Poradenství zaměřené na jezdecké začátky vysvětluje, jak začít a na co se v první řadě zaměřit.
Dobrý den,
začal bych u "doporučeného sona". Pokud máte podezření na poškození šlachy, pak se bez sona neobejdete. Ideální je udělat sono 3 - 4 týdny po intenzivním chlazení končetiny, přičemž pokud kuň nekulhá, je po tuto dobu koně vhodné udržovat v kroku. Kontrolovaném třeba jen 10 - 15 min. Velmi záleží na povaze zranění, což z popisu nelze odvodit. Následné sono se dělá v doběm kdy končetina v místě zranění přestane hřát.
Sono v rukou zkušeného veterináře. Ne každý umí rozpoznat adekvátní povahu zranění na sonu, pak Vám řeknou (zkušenost), že kůň je v pořádku a po následné i byť lehké práci se zranění výrazně zhorší a máte koně znehodnoceného. Vyšetření by mělo odhalit, jak vážné (trhliny) na šlaše jsou.
Pokud se jedná o seknutí do končetiny, pak bych tomu dával docela šanci. Z mého pohledu je horší natažení šlachy před natržením, byť každé takové zranění již bude vyžadovat opatrnější přístup. A to vždy v postupném přidávání zátěže s nutností pečlivé adaptace. To je zcela zásadní přístup. Obecně řečeno, poškozená šlacha již nebude zdravá a pružná (tady se bavíme o tom vyšetření, které určuje, o co ve skutečnosti se jedná).
Jak říkám, nevím, jaké zranění je před Vámi. Ale pokud vezmu obecně třeba natržení šlachových vláken, pak rehabilitace je minimálně jeden rok a druhý rok je postupný návrat k plnému zatížení. Šlachy jsou fakticky velmi špatně prokrvovány a proto se hojí zdlouhavě.
Po první fázi chlazení nastupuje druhá a tou je rehabilitace klusem. Někdo tvrdí, že třeba na mezikostní sval je dobrý třítaktní cval. Mezikostní sval se "na oko" zahojí do tří neděl, resp. stáhne se a pro jízdárenskou práci po půl roce aktnivního krokování (tedy žádné zvláštní péče) je celkem dobře zatěžovatelný. Může mít tendenci se vracet, ale zde je dobré brát na zřetel příčinu zranění. Pokud se mi kůň zranil v nějakém rychlém tempu, jako že mi třeba spadla jezdkyně ze sedla a kůń si dal 4km sám na plný galup, pak vnímám povahu zranění danou maximální dlouhotrvající nekontrolovanou rychlostí. Pokud se kůň zraní v tréninku pod sedlem, může být příčinou přetažení koně. Vetšina zranění nastupuje v době únavy pohybového aparátu.
Ta vyklusávací fáze má za cíl stvrdnutí šlachy. A to by mělo být na tvrdém povrchu, třeba i někde na asfaltce. Když jsem 40 min vyklusával na pružném povrchu, nemělo to moc velký efekt. Šlacha ve cvalu začala natékat. To se může stát i tak, proto je důležité končetinu každý den kontrolovat jestli nehřeje a zda nenatéká. Pokud natéká, "stačí jen dát od klusu i cvalu pauzu, aktivní v kroku, ale "jen" to naznačuje, že se trochu docílilo akceptovatelného maxima. Nicméně klus by měl být prodlužován max po 5 min za týden, a mělo by se vyklusávat alespoň 4x týdně, ideálně 5x. Po a Ut, středa aktivní volno, Cv a Pá, Sobota aktivní volno (procházka, kolotoč) nebo polovina dosaženého času. Začínáme tedy na 3 min, a přidáváme každý týden další 3 - 5 min, přičemž po dosažení 20 min v kuse bude těchto prvních 20 min vždy prvním intervalem. Pak lze udělat 15 min pauzu, krok na volné otěži (vždy po rovných cestách nebo do kopce, nikoliv z kopce) a pokračovat opět navyšování po 5 min týdně jako druhý interval, tak, že dosáhnete aspon 45 min klusu v kuse, přičemž pokud se někde musíte na cestě obrátit , pak toto "narušení" plynulosti nehraje roli.
Tak že začnete každý klus 20min (automaticky se počítá, že koně před tím vykrokujete) a po pauze dalsí klusový interval. To může zabrat i dva měsíce, zde bych se vůbec neřídil nějakými radami o čase, prostě až to dotáhnete do výše vytyčeného stavu, tak to bude. Do ničeho a na nic nespěchejte. Pokud budete mít pocit, že něčeho je moc, uberte.
Poté následuje práce ve cvalu. Při práci v klusu i ve cvalu je dobré normálně vést koně na otěž a úspěch rehabilitace je dost dobře měřen schopností koně se pod sedlem uvolnit. (Třeba vytáhnout krk v pohybu apod). Protože uvolněný kůň dříve či později lépe snáší zatížení na pohybový aparát.
Postup ve cvalu je podobný. Je dobré koně před praci dostatečně zahřát, třeba moje koně začínají každý den 20min klus v kolotoči. (1o min krok, 1Omin klus na leveo a 1O min klus na pravo a 10 min krok.) Pak teprve jdou pod sedlo.
Před cvalem pod sedlem ještě řádně vykrokuji a vyklusávám v kuse, dokud kůń nepovolí. Také pokud to lze, stále vyhledávám klus na tvrdém povrchu. Zde je třeba zmínit dobré a častější podkování, nepřetahovat. U teplokrevníka nejpozději 7 neděl, jak je všude uváděno, že se kove po 8 týdnech, to je opravdu velmi pozdě. U plnokrevníka 6 neděl ideálně, pokud se vyklusává na tvrdém povrchu, pak opotřebení je větší, ale to je daň za tuto práci.
Cval je dobře začít tedy po vyklusání a zase začnete na nějakém krátkém intervalu, co nejvíce rovně a obraty jen velký kruh. Plynulost je žádoucí. Než začnete uvažovat o nabírání kondice, pak uzavřená rehabilitace v mém podání je ve výši ukončeného objemu. Minimálně 4 km třítaktního cvalu (350 m/min) jako základ. Objem jako takový se pak dělá v tempu 650 m/min, což neplatí pro sportovního koně. U něj začnete třeba na drezurním třítaktu a postupně přidáváte na těch 350. A cval je již pouze na pružném povrchu. Ne tvrdý, ne hluboký.
Po tomto je otázkou, co je Vaše disciplína. Ale věřím, že takto pojatá rehabilitace je poctivá a pro rekreačního koně, řekl bych, více než dostatečná. To bych pak řekl, že bude noha opět velmi jako zdravá.
Já se potýkám s využitím v maximálních rychlostech. Zde se říká, že jsou dobré kopce. To určitě. Ale moje zkušenost z rovin je postavená právě na poctivém objemu, kdy daná končetina vyšlapuje v pravidelném tempu dvojnásobek vzdálenosti dostihu. Když se dostanu v rychlosti 450 m/min (25 km/h) na vzdálenost 2 km, tak už vidím, že již ta šlacha něco základního snese. Mám ale zkušenost s tím, že jsem koně po 3km v této rychlosti začal pozvolna narychlovat a to tak, že posledních 200m vždy se přidávalo. Kůň by však nikdy neměl jít rychleji po týdnu více, než o 4 km/h a vždy v rukách. Proč to píšu, že i když se mi podařilo koně dobře nagalupovat, byl schopen odběhnout dostih, celkem uspokojivě, ale šlacha se po stranách původního zranění opět poškodila. Prostě to je zkušenost, že kůň nebyl před narychlováním poctivě naobjemován. V objemu pak spatřuji odrazový můstek pro cokoliv budete po koni chtít. Chtěl jsem koně narychlit proto, aby si šlacha na rychlost zvykla. V tom jsem tuto práci udělal dobře. Bohužel ideálně se mělo zvolnit, koně dát do výběhu třeba na měsíc a začít potom normální přípravu na sezónu jako se zdravým koněm. Motivace majitele byla vystartovat co nejdříve a tento čas finální přípravy kůň nedostal. Jsem teď s ním opět na konci rehabilitace, opět bych se vydal cestou po 3km narychlení, tedy adaptace šlachy na rychlost, ale není již k tomtu podmínek, protože cvalovka je v mokru nesjízdná, tak holt půjdu cestou pokračování objemeu bez narychlení.
Doufám, že takto je moje odpověď vyčerpávající. Ještě poznamenám, že do výběhu bych dal koně až tehdy, když má za sebou nějakou cvalovou práci bez známky změn na šlaše. A také po každé navýšené práci po vykrokování 10 min schladit. Když si na takový postup zvyknete, ani Vám to nepříjde jako nestandartní.
Podle toho co píšete věřím, že budete mít koně v pořádku. Jen na tuto událost (zranění) berte vždy tak trochu ohled tak, že po delších pauzách mezi pracemi (posezoni klid) vždy začnete o něco pozvolněji než u koně zcela zdravého. Je to pro dobro věci rozumný přístup.
S pozdravem
Daniel Toušek
Portál Školicího centra Svazu soukromých chovatelů koní nabízí přístup k odborným informacím týkající se chovu a užití koní. Vzdělávací obsah je připraven s důrazem zvýšit kvalifikaci a zlepšit praktické dovednosti odborné i laické veřejnosti.
Chcete dostávat novinky přímo do Vašeho e-mailu?
