Poradna

Dobrý den, před asi 10 dny jsem si přivezla odstaveného hřebce - 8 měsíců. Z počátku měl problém se začleněním, ale před pár dny byl schopný se začlenit. Párkrát jsem ho navštívila, aby si zvykl na mou přítomnost, ale zase jsem mu dávala nějaký ten prostor, aby si zvykl na nové prostředí. Sahala jsem na něj a kontrolovala, ale pouze z výběhu, neodváděla jsem ho ven. Z důvodu nadcházející vet. kontroly a kováře, jsem ho na pár metrů vyvedla z výběhu, abych věděla jak se bude chovat - popřípadě s čím počítat, až kontrola dorazí. Měla jsem v plánu ho trochu provést po pozemku, stáje atd., aby to okoukal i z jiné strany než z výběhové. Každopádně kůň začal vyšilovat takovým způsobem, že do mě začal vrážet a tahat mě. To jsem si samozřejmě nemohla nechat líbit a hodlala jsem takové chování opravit. Jenže s tím jak jsem ho opravovala, se jeho stres akorát zvýšil a méně mi věnoval pozornost. Pokaždé co jsem ho přiměla udělat pár kroků z mé bubliny dozadu, okamžitě si opět udělal kroky dopředu. Nedokázal stát na místě, hrabal nohou, pořád se nějakým způsobem tělem otáčel. Nechtěla jsem aby to vyeskalovalo v něco horšího. Proto, když se naskytla příležitost kdy se alespoň na chvíli uklidnil, naplánovala jsem cestu zpět k výběhu. Před vchodem do výběhu začal opět vyvádět, přerážet mě, hlavou zkoušel podlézt ohradník i když věděl, že v něm je proud. Proto jsem ho přiměla opět dělat to, co jsem chtěla já, couvnul si zpátky, zadní nohy jsem mu natočila tak jak jsem chtěla, hlavně aby to bylo bezpečné při otevírání ohrady. Když opět začal vnímat a všiml si, že to dělám abych ho v klidu dostala zpět do výběhu, začal trochu spolupracovat. Když jsem byla na druhé straně ohrady, začal mě opět tahat, že už chce zpátky za stádem. Já mezitím potřebovala uzavřít ohradu, takže jsem to tahání nebyla schopná opravit. Ale když jsem konečně ohradu zavřela, chvíli jsem čekala než tahat přestane, abych ho mohla pustit. Musím přiznat, že jsem byla ve stresu z jeho chování. Snažila jsem se být vyrovnaná a seskupená, ale to jak se mnou zacházel mě zlomilo. Je sice osmiměsíční, ale na svůj věk dost vysoký. Proto se základním výcvikem, co se týče respektu mého prostoru a mě celkově, nechci otálet, protože zanedlouho z něj bude kůň silný a mohutný a v tu chvíli se tyhle věci odbourávají hůř. Četla jsem článek s podobným problémem, kde se vytvořily dva tábory - "nech ho být ať si zvyká, za delší dobu s ním pracuj" a "vezmi ho ven, ať si moc nezvykne na pohodlí ve stádě". Já jsem spíš nakloněná k tomu druhému. Ale nechci, aby mimo výběh reagoval tak, jak reaguje. Vím, že to je proto, že mě nerespektuje, ale jak s ním mám nastolit respekt, když nedokáže zachovat klid mimo výběh? Také jsem četla, abych začala s budováním respektu právě ve výběhu, ale já zase zastávám toho názoru, že výběh je jeho "útočištěm" / odpočinkovým místem, do kterého bych neměla přinášet práci. Prosím, pokud máte na tuto situaci jakýkoliv názor, budu ráda za odpověď. Děkuji.