Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
...

Získejte odpovědi nejen na své dotazy
v online kurzu PŘÍPRAVA K LICENCI JEZDCE - ZZVJ

Rubrika

Výcvik pokročilého jezdce

V pokročilém výcviku je zapotřebí si nadále osvojovat prvky jezdeckého sedu a rovnováhy.  Důležité jepozvolné vžívání do myšlení jezdce, který má snahu koně vést a komunikovat s ním skrz jezdecké pobídky. Poradenství je věnováno pokročilým jezdcům bez vlastního koně navštěvující jízdárny nebo pomáhající jezdit koně jako výpomoc, ale rovněž majitelům koní pro rekreaci a sport v základním stupni výcviku "ZM - L".

Vlozit dotaz 4717e1695ca0191cb6d08a1351e80e171784103be4122271ca7b7e94685cb1be
Dotaz

Křižování u labilního staršího koně

Autor: Lenka Datum: 06.05.2012 19:25

 Dobrý den, 

ráda bych se zeptala a především se naučila jak srozumitelně a pokud možno bez psychické újmy sdělit starší kobylce, že křižování neni ideální stav. Kobylka má za sebou nepříjemnou kapitolu svého života (jezdecký oddíl, tvrdá ruka bývalé majitelky a silný výkonnostní tlak na závodech). Na lonži už ji i přinutím naskakovat na správnou nohu dokonce i bez křižování, ale v terénu je to neustálý problém. Když už se vydáme na cílenou nohu směrem kupředu tak křižuje. Existuje nějaká univerzální rada jak to koníkovi vysvětlit. Zatím ji neustále chválím, že jsme aspoň postoupily a naskočily na levou nohu, ale přece ji nemůžu chválit za něco co není požadovaný výkon do nekonečna.

Než se mi tento nešvar podařilo odbourat bez jezdce, podezřívala jsem ji ze zdravotních nevolností, které by ji nedovolovaly naskakovat na jednu stranu. Tato myšlenka mě sice opustila, ale tak přece jen zátěž jezdce by její problém mohla zvýrazňovat. Existuje něco co bych nemusela odhalit na první (možná ani druhý) pohled a skutečně by jí to bránilo v pohybu? 

Naším druhým problémem je, že práci ze země opravdu těžko snáší a je to její největší nepřítel (mám dojem, že na ní někdo zkoušel hodně dominantního pseudo parelliho). Nemůžu ji na lonži dostat do kondice na cílenou nohu, je hrozně labilní a každý krok v lepším případě skok je úspěch. Jsou chvíle kdy jí všechno jde a je hrozně milá a hodná, ale to je tak zřídka, že jsou to jen mlhavé vyjímky. Obvyklým stavem je, že po opracování na obě ruce krokem, klusem nastává kolaps. Kobyla se vystresuje a přesto, že bič už jsem vyčlenila z naší spolupráce prakticky úplně tak začne být agresivní (kope, vytrhává se, vytlačuje mě z prostoru). Není to zlý kůň obecně, ale jak přijde na cval na ruce tak jí něco tunelově zatemňuje mozek. Vždy se její stav snažím zmírnit jiným úkolem s tím, že se k tomu vrátíme později, ale její nervóza se samozřejmě vrací stejně s požadovaným úkolem zpátky. Ze začátku (mám jí rok) byla nedostupná úplně, takže naše fáze se hodně moc zlepšila a teoreticky si nemám na co stěžovat, ale ráda bych překročila i tuhle propast a upřímně mi dochází jak nápady tak i síla a podpora ve smírčím tónu hlasu.

Děkuji za odpověď, Lenka

Diskuze v rámci dotazu

Ing. Daniel Toušek

Dobrý den,

jak se Vám daří s koněm po čase ? ... včera jsem lonžoval svého mladého hřebečka a občas si zakřižoval na jednu zadní nohu. Nějak se mi to po dvou dnech lonžování podařilo odbourat. Sám to u něj považuji za projev ještě nezesílené zádě a přeskočení je cesta si odlehčit. Nicméně, abych zde neradil něco, co se někomu nebude líbit ... chtěl bych alespoň doporučit a to pouze a jen ;-) novinku lonžovací eKurz v nabídce SSCHK, je velmi obsáhlá a právě vede lonžera i k řešení a postupnému osvalování koně, aby nekřižoval. Zmiňovaný hřebeček je tam lonžován neobsednutý. 

Přesto se zmíním o jedné věci, že pokud není kůň úplně labilní, lze počítat s tím, že si sám nechce ublížit. A když mi včera při lonžovaní zakřižoval, vzal jsem si lonž a když to udělal a neopravil se vzápětí, vybídl jsem jej bičem do rychlejšího tempa, přitom dobré mít bič aby dosáhla na zmiňovanou nohu a tím na ni upozornil koně, zároveň si jej lonží přitáhl k sobě na menší kruh. Zrychlené tempo a menší kruh koně přivede ke složité situaci, aby třebas neupadl a naopak teď si odlehčil, musí doskočit sám na zprávnou vnitřní nohu a tím si právě sám celou věc usnadní. Může to být v momentě zbkrlé, ale když se to podaří, koník doskočí vlivem vytvoření podmínek sám, je třeba zklidnit a i jej propistit na větší kruh. Cválat tak pár skoků, záleží na tom jak moc hrozí další přeskočení do kontra a přejít do klusu a třebas kroku. I koně myslí nad tím co dělají, stresové situace je možné k tomu využít.

Avšak musí to být v lonžovacím kruhu a dobré mít zvládnutou komunikaci viz zmíněný eKurz.

S pozdravem

 

Toušek Daniel  

 

31.05.2012 15:04

Ing. Daniel Toušek

Dobrý den Lenko,

na Váš dotaz je nelehké odpovědět. Myslím, že již Váš trpělivý a odhodlaný přístup by měl být dobrým základem. Nicméně nepíšete, jak je koník starý. Pokud byla kobylka většinu svého života, jak píšete, nedobře ježděna je logické, že její pohybový stereotyp a nervová soustava doznává jiného přístupu, než by si jezdec přál. Asi by nebylo špatné si cíleně říct, jaký je Váš nový záměr užití tohoto koníka. Pokud by záměrem neměly být nějaké sportovní výkony, bylo by dobré se po nějakou delší dobu úplně oprostit od jakéhokoliv stresu vyvolaný drezírováním apod. Osobně vždy jednou za čas sám odjedu na měsíc mimo Evropu, abych si odpočinul a rovněž dal koním delší odpočinek. Někdy i přes zimu odpočívají na kolotoči a výbězích i dva tři měsíce. Pro udržování s nimi chodí holčičky na procházky se zahozenou otěží. Vždy vnímám po tomto odpočinku mnohem větší ochotu a chuť k další práci. 

Bavíme-li se o psychicky narušeném a pohybově pokaženém koni, zde by mělo za smysl jednak veterinární vyšetření, aby se vyloučil nějaký blok či jiné bolestivé příčiny, při kterých by si kůň odlehčoval křižováním. Domnívám se ale, že se bude spíš jednat o zlozvyk, který nastal neřešením nebo naopak špatným řešením nedobrého ježdění v minulosti.

1. pro zlepšení psychiky bych doporučil nastavit zcela zásadní jiný pohyb, o kterém by jste již mohla vědět, že koně psychicky nenarušuje, Např. dlouhodobé procházky do přírody.

2. později přidávat práci na jízdárně, avšak převážně v klusu a přechody. K na cválání se dostat až v momentě, kdy jsou přechody z kroku do klusu plynulé.

3. při na cválání setrvat na kruhu. Zatím se nesnažit a nechtít cválat na rovných liniích, na kterých je pro koně mnohem snadnější rozložit cval a třeba právě i začít křižovat. Pokud není problém s zacváláním, tak cválat jen tak dlouho, abychom nevyprovokovali přeskočení zadních končetin. Pokud se tak stane, co nejlépe a nejdříve přejít do klusu a opět zacválat. Je potřeba aby si kůň zvykl, že v křižování nesmí a nebude udržován dlouho.

Měl jsem zde mladou klisnu a ta měla stejný problém. Lonžování v klusu na gogue, ohnutí na kruhu (setrvalé přistavení) v zarámování postupně problém odboural. V momentě, kdy si na ní sedl slabší jezdec, problém byl opět zpět. Pro koně je to svým způsobem odlehčení až útěk od práce.

Byl bych rád, když by jste mohla tuto odpověď něčím doplnit či vyvrátit mé domněnky. Popřípadě doplnit o video ukázku.

Děkuji

S pozdravem

Daniel Toušek

 

 

 

07.05.2012 20:08

Lenka Majerová

 Dobrý den, 

vůbec netřeba se omlouvat za zpoždění, já jsem ráda že vůbec je možnost s někým zkonzultovat problém. 

Pokusím se postupně odpovědět na konkrétní body jak je vidím, případně co si o nich myslím, abychom se neztratili.

 

1. V prvním bodě jste mi promluvil hodně z duše, tak snad máme pravdu a můžeme si jí vesele potvrdit a odkývat. Sama jsem měla dojem, že většina lidí co mám problém s koněm ho má obvykle přenosem (ze sebe na něj). Buď lidem samotným sebevědomí schází k tomu, aby mohli být dostatečně důslední/rázní, a nebo naopak jsou to takoví pedanti až z těch zvířat vydupají sebevědomí a v horším případě i osobnost. To se samozřejmě v menší nebo větší míře podepisuje a odhaluje z přístupu koně zpátky k lidem. Tady vám pak jen těžko můžu zodpovědně říct kde si myslím, že je chyba, protože jsem stejně jako osostatní přesvědčená, že dělám všechno co můžu dobře. Jak píšete, když jsme si ji pořídila, musely jsme chodit jen na procházky podobně jako před obsedáním a začínaly jsme pomalu jako s mladým koněm, jen nám to šlo rychleji, protože základy má myslím si krásný, jen ty pozdější zkušenosti jsou katastrofa a ty se bohužel smazat nedají, ale důvěru jsem si získala. Těžké na popis…jsou to hrozně drobné niance, které člověk vidí a cítí ve spolupráci, ale na popis jsou dost těžko vysvětlitelné.

2. Žrádlo je určitě dobrý nápad a ten zkusím ještě využít. Ale taky mám hodně na paměti, že kůň kterého jsem si před rokem přivezla je zcela odlišný od povahy koně, kterého mám dneska. Ten pokrok je opravdu markantní. Kobylka už se neleká každého stínu a zvesela si vykračuje (dokonce si pozvedává ocásek). A v současnosti si dokonce myslím, že je to jeden z nejklidnějších koní ve stáji pokud jde o rutinní práce. Není to střemhlavá příšera jakou byla, tak bych vás dost nerada uvedla v omyl. Ale jak jste zmínil na konci zprávy, všechno to v ní stále někde je a občas to vykukuje. Má takové podhoubíčko ze svých špatných zkušeností.

3. Fyzioterapie je kouzelná, přínosná věc, avšak podle toho ceněná. Nechci říct, že na ní nemám, ale prozatím bych ráda upřednostnila jiné levnější a třeba i náročnější možnosti. Přecejenom je to starší kůň, má kde co zablokované a té práce by u ní bylo hodně, jsem si toho vědoma. Pracujeme dost pozvolna, takže pokud práce probíhá tak se zaměřujeme na protahování a nasvalení. Je to kůň mohutný kostrou, to je nesporná výhoda, ale pro její kloubní aparát obrovská nevýhoda. V našem případě by se jednalo o doživotní a dost nákladnou léčebnou kůru.

4. Pokud mi naznačujete nedůslednost tak jste trefil hřebíček na hlavičku. Nejsem teda vysloveně, jak znám od svých jezdeckých kolegyň, nedůsledná, ale rozhodně nemůžu říct, že jsem důsledná. Např. kobča se mi na lonži samozřejmě obrací na druhou stranu, jen aby nemusela namáhat svou levou, tak  než abych se s ní rvala zatížím jí v tempu, ale na straně kterou si sama zvolila a až po té, ji znova otáčím. To je příklad zrovna problému který řešíme s nacváláním. Ale jsme zase zpátky u její labilní povahy, všechno pořád musím hodně korigovat, a hodně mě to vyčerpává, použití jakýchkoli pomůcek se stává fatálním, protože pak se postaví docela dost tvrdě proti. To se obávám už zase souvisí s její minulostí a už jsem to zmínila v jedné z předchozích zpráv mám dojem, že na ní kdosi aplikoval pseudo přirozenou komunikaci (a to je i jistě vaše zkušenost, že k tomuhle módnímu směru se hlásí kde kdo a rozhodně by to nebyla vyjímka).

5. Ve výběhu jsem jí nejednou (ale pomálu a spíš v holých vyjímkách) viděla, že naskočí na obě strany, ale cval na levé neudržuje. Naskočí a to je cenné a pár skoků tam i dá a to je ještě cennější. Nicméně když jsem se snažila jí prohánět ve volnosti, tak je dost vypečená + já bez kondičky a cválá jenom a výhradně na pravou, takže cíl zase v nedohlednu. Nebo jsme prostě jenom neschopná a neumím si s tím ve volnosti poradit. 

 

Pokud si chcete stále obohatit obzory o dalšího ''znevýhodněného'' koně, můžeme se domluvit spíš tak, že až budete mít chuť a příležitost můžete zajet k nám, jsme 3 km za Prahou po R4. Telefon i email jsem uváděla do přihlašovacích údajů, tak se domnívám, že vám jsou k dispozici a konkrétněji bych se domlouvala pokud možno nepublikovaně. Případně vám nepublikovaně zašlu fotky kobylky.

 

Děkuji, s pozdravem, Lenka.

11.05.2012 15:41

Lenka Majerová

Dobrý večer,

pro doplnění, kobylka je 16ti letý slovenský teplokrevní v dobré kondici. Pořídila jsem si ji pro rekreační využití, ale spíš s tím, že ji vykoupím z pro mě nepřijatelných podmínek a byla realná možnost že bude jen stát ve výběhu a ''opalovat se''. Idea se kterou jsem si ji pořídila byla zřejmě až příliš ideální a na žádný relaxační stav to bohužel nevypadalo. Každý den (několikrát) mi prorazila ohradník apod., takže jsem musela začít řešit nevyrovnanst povahy, aby nedošlo k fatálním následkům (bydlíme u Prahy, sítě silniční komunikace nedaleko).

V průběhu pracovního roku jsme začaly procházkama na ruce, žádná jiná práce by neměla význam. Kobylka se co krok to údiv zastavovala a paralizovaná se třásla nad přírodou a jejími nástrahami, například v podobě barevné změně podkladu, rýhy v půdě, obráceného kamene atd. Kůň si umí leccos najít za nepřítele a tahle kobylka v tom byla velmistr. Asi nejextrémnější situace nastávala ve chvílích kdy došlo k rychlé změně prostředí - např. cyklista na obzoru - to se jí podlomily nožičky, spadla na hubu a celá rozklepaná měla velký problém se na kopyta zase postavit. Po odbourání extrémů jsme pomalu začínaly jezdit na krokovky s tím, že když dostala chuť zrychlit prostor k tomu měla a vedení tempa bylo prakticky výhradně na ní. Na jízdárnu zatím nechodí se sedlem vůbec, a na ruce se jenom a doslovně kouknout. Veškerou práci musíme provádět v prostoru, kde se v současnosti cítí nejlíp. Tím chci tedy říct, že nedochází k přetěžování a manotonně směřovaným cvikům. 

 

K řešení křižování mě dohnala skutečnost, že má výrazně svalnatější pravou stranu než levou (známka dlouhodobosti), není to ovšem tak, že by levá strana byla ochablá zcela, ale je např. o 1-2 cm nižší. To pochopitelně vede k řadě dalších komplikací např. co se sedlem atd., takže jezdíme bez sedla nebo s gelovkou a ještě jsem doplnila jeden polštář o větší množství vaty [díky bohu za Wintec] , aby se váha rozkládala rovnoměrněji, ale jako optimálnní stav to samozřejmě nevidím.

 

Když pracujeme je pro kobylku příjemnější pracovat na rovině než na kruhu. Vím však, že pro naskakování na cílenou nohu je kruh podpůrná záležitost a proto se to snažíme pilovat, ale na kruhu s velkým průměrem. V kroku a klusu jí nečiní problém ho postupně zmenšovat ani změna směru v kruhu není problém, takže se dostáváme i do docela úzkých obratů v ohnutí a až na vyjímky jsem na ní pyšná. Co je nepřekonatelný problém je cval na kruhu a to v žádném případě nepřipadá v úvahu. Neomylně naskakuje na pravou nohu a následně dojde ke křižování = vztekání na kruhu (pochipitelně). Na rovinkách naskočí rovnou na  (cílenou) levou, ale zároveň rovnou křižuje a to chválím, protože mám dojem, že se minimálně snaží vyhovět i přesto, že jí samotnou to stojí velké úsilí. 

 

Veterináře jsem si k ní pozvala dva, jména raději vynechám, co jim kobyla dovolila tak jí základní vyšetření poskytli. Nicméně to není kůň vhodný pro chov (labilita a následná agresivita), nebude z ní ani šampion (věk) a jak tak už bývá o takové koně není valný zájem ani z pohledu veterináře. O tom možná víte taky své, ale to je zase jiná kapitola k neřízenému chovu koní a výraznému nárůstu v krátkém časovém úseku. Takže pokud kobyla má nějakou skrytou vadu zřejmě tak už i zůstane.

 

Kdybych na valstní oči neviděla, že cválat vůbec umí na obě nohy bez křižování, tak bych tomu snad už ani nevěřila. Ale nevím, jak se k tomu dostat pokud možno aktivně a rychle, ale zároveň srozumitelně a bez výrazné psychické zátěže. Je to inteligentí zvíře a když už nás obě stálo hodně úsilí získat si důvěru, tak bych ráda pokračovala v našem vztahu i práci.

 

Vás napadá nějaký bezbolestný tríček, který by zvládal splňovat všechna kriteria? Nebo myslíte, že je chyba v postupu práce a nesouměrnost bych měla považovat až za sekundární problematiku?

 

Děkuji, Lenka

07.05.2012 23:05

Ing. Daniel Toušek

Dobrý večer Lenko,

omlouvám se, že reaguji až tak pozdě. Přemýšlel jsem právě nad tím, jak se dotazujete nějaké rady o nekonfliktní a bezbolestné cesty k nápravě Vašeho koníka. A v tom bude asi problém. Nicméně co lze asi určitě doporučit nastavit si postupné cíle.

1. koníka se pokusit zklidnit. Domnívám se, že většině koním neklidným a vystresovaným chybí dostatečné sebevědomí, které v průběhu svého "života pod sedlem" buď nezískali nebo ztratili. Toto sebevědomí má za úkol poskytnout jezdec. Tedy proto jsem výše již doporučoval dlouhodobou změnu v ježdění. U mladých koní jsou dobré časté procházky do přírody. Považoval bych tuto klisnu za mladou nezkušenou. 

2. Pro zklidnění CNS je třeba popřemýšlet o vhodné výživě a doplňků. V tomto mohu jen odkázat na kolegu Ing. Dušana Kořínka z poradny o výživě. Sám s ním vše konzultuji !

3. Rozumím, že veterináři mohou přistupovat k řešení až netečně. Znám takové přístupy. Vždy na jedné straně hledám pochopení a na druhé profesionální přístup. Nicméně chiropraktik by mohl mít mnohem větší zájem o poznání, zda problém křižování nevychází ze zad či jiného ryze fyzioterapeutické příčiny. 

4. V Lucembursku jsem při trénování měl možnost si sednout na klisnu, která doslova odmítala cválat na jednu stranu. Nikdo, ani profesionální jezdci tamní stáje ji v tom nemohli změnit. Ježdění, tak se prostě ujednotili v tvrzení, že jí něco bolí a cválali teda pouze na jednu stranu. Mě to přišlo podivné, když koník nekulhal, tak za tři hodiny, resp. tři ježdění již cválala na obě strany a vydrželo jí to i po mém odjezdu. Neříkám, že vše je řešitelné z podsedla, ale tento nedostatek vyřešila důslednost a určitě ze mě kůň v momentech nadšený nebyl. Říká se, že chirurg pokud má pomoci musí i říznout.

5. Rozumím správně, že ve výběhu kůň s cvalem na obě strany nemá potíž ??

Pokud by jste třeba chtěla přivést koníka ke mě, určitě ne na napravování, spíš jen bych ji rád viděl, když je o tom řeč, tak může být !

... v každém případě není od věci si neustále připomínat, že mnohé z toho se bude mít tendence vracet. Mohla by jste alespoň poslat nějaké fotografie koně ... Děkuji

Toušek

 

 

 

 

10.05.2012 22:55
O nás

Portál Školicího centra Svazu soukromých chovatelů koní nabízí přístup k odborným informacím týkající se chovu a užití koní. Vzdělávací obsah je připraven s důrazem zvýšit kvalifikaci a zlepšit praktické dovednosti odborné i laické veřejnosti.

Sledujte nás
newsletter

Chcete dostávat novinky přímo do Vašeho e-mailu?

© Copyright 2020 Svaz soukromých chovatelů koní