Správné ustájení koně je pro odpovědného chovatele samozřejmostí. Víte však, co kůň potřebuje, aby byl v "pohodě"? Je tento termín uvedený v zákoně na ochranu zvířat proti týrání? Bezpečnost ve stáji se řídí tzv. stájovým řádem a během každé práce s koňmi je nutné dodržovat určitá pravidla.Ukážeme vám základní poučky i to, kdo za celý chod stáje zodpovídá.
Dobrý den.
Chtěla bych Vás požádat o radu, jak postupovat v následujícím případě. Jedná se o organizaci, která je pod správou města a chová zvířata. Jsem zde zaměstnaná, momentálně na mateřské dovolené a mám zde po dohodě se zaměstnavatelem ustájeného svého koně ve společnosti dalších koní a oslů.
Bohužel se od doby, kdy jsem nastoupila mateřskou dovolenou, stále jen kupí případy, kdy je ze strany zaměstnanců zanedbávána péče o tato zvířata. Jednalo se už o nekrmení a nenapájení, o nepodávání léků a celkově zde hlavní roli hraje nezájem o svěřená zvířata. V současné době si svého koně stěhuji do jiné stáje, protože situace se zde po několika hádkách a konfliktech, které jsem měla jak se zaměstnanci, tak s vedením stala neúnosnou. Zůstávají tu ale koně a osli, o které jsem se před mým odchodem starala 10 let, a jejich osud mi není lhostejný. Je to pro mne velice těžké rozhodnutí – ustájit si svého koně jinde a ztratit tím alespoň tu malou možnost ovlivnit život těch ostatních. Chtěla bych se proto informovat, jestli je možné tuto situaci nějak řešit dle zákona. Zkoušela jsem to již několikrát formou oficiální stížnosti vedení, ale dlouhodobě se nic nevyřešilo. Vedení to vlastně příliš nezajímá, koním nerozumí a vždy řešili jen konkrétní situaci. A to ještě tím, že pokud už na základě nevyvratitelných důkazů (fotografie) postihli zaměstnance, tak ale dotyčné dali mou stížnost přečíst. Výsledek je, že se můj kůň doposud panicky bojí lopaty a prudších pohybů L.
Nevím, jestli by v tomto případě veterinární kontrola něco vyřešila. Od prvního konfliktu, kdy se opravdu jednalo o to, že zvířata nebyla řádně krmena a napájena se už o tak jasné zanedbání nikdy nejednalo. Spíš je to opravdu celé o nezájmu zaměstnanců a neochotě vedení cokoliv řešit. Jsou to spíš takové „ maličkosti“ proti welfare , například: dva týdny těžce kulhající vysokobřezí oslice – poté, co jsem jí zvedla bolavou nohu, ukázalo se, že je postižena rozsáhlou hnilobou, na kterou ale už upozorňoval kovář při korektuře – takže zaměstnanci o tom věděli, ale nedělali nic. Nohu jsme jí léčily s kamarádkou, ani poté zaměstnanci nic nedělali. Hřebec osla zavřený měsíc non stop v boxu, protože ve výběhu byla oslice s malým hříbětem. Byla možnost pustit ho do jiného výběhu, nebo je ve výběhu střídat, ale to by ho musel někdo vyvádět… Opět jsme ho s kamarádkou braly alespoň na procházky. Kašlající koně, kterým ale seno nikdo nenamočí a ani neudělá nic, co by mohlo kašel zmírnit… Překrmení, tlustí koně po mojí první stížnost, že z nich začínají lézt žebra a kohoutky. Reakce ošetřovatelky – tak ať se třeba schvátí... Konkrétně u mého koně, který je dušný, jsem několikrát řešila nepodávání léků, nebo z poslední doby případ, kdy jsem je přistihla, že ho zavřou do stáje a pak v ní pracují se senem, i když jsou informováni, jak s takto postiženým koněm zacházet. Poslední dobou se k tomu ještě přidaly anonymy vyhrožující mi otrávením koně, pokud si ho neustájím jinde. Motivované jsou zřejmě tím, že pokud já odejdu, nebude už nikdo na takové záležitosti upozorňovat.
Je toho mnohem více, ale všechno záležitosti, o kterých si myslím, že je veterinární kontrola není schopna obsáhnout nebo postihnout, protože nemůže vědět některé souvislosti. Jinak zvířata vypadají na pohled dobře živená. Je mi z toho smutno a cítím velikou bezmoc. Zvlášť, že se jedná o organizaci, která by měla ohledně péče a zájmu o zvířata naopak reprezentovat a co se týče veřejnosti tak vzdělávat. Ostatní zaměstnanci o těchto problémech vědí, včetně kamarádky o které jsem se zmínila, ale nikdo se nahlas neozve, protože je následně vystavený napadání a tlaku skupinky lidí, která si tímto zvyšuje své ego - opět to vedení nezajímá a rozhovory na téma koně dokonce odmítá. Já se tímto dotazem pravděpodobně vystavuji riziku, že po ukončení mateřské nebudu mít kam nastoupit a proto záměrně nesděluji nic bližšího. Pokud by byl zájem, jsem ochotná komunikovat soukromě přes e-mail. Existuje prosím Vás v takové situaci nějaké řešení, nebo mi v zájmu zdraví vlastního koně nezbude nic jiného, než se otočit zády, odstěhovat ho jinam a na ty ostatní rezignovat?
Děkuji. Sabina
Děkuji za vyčerpávající odpověď. Zvlášť ve druhém odstavci Vaší odpovědi máte úplnou pravdu. Pokusím se tedy řešit problém Vámi popsaným způsobem. Svého koně si stěhuji jinam, ale ti ostatní stojí za pokusit se situaci nějak vyřešit. Mnohokrát děkuji.
Situace na vašem pracovišti je mimimálně smutná.
Každá organizace má svoji hierarchii a osobní odpovědnost za uložené úkoly dle popisu práce a vnitřních předpisů. Vaši nadřízení mají také svoje nadřízené a kontrolní mechanismy. Tak nevím v čem je problém. Účinné bude nejspíše si stěžovat přímo na kontrolní orgán a uvést konkrétní případy porušení stanovených pracovních postupů.
Současný stav, který popisujete nebude ani tak výsledkem zlého úmyslu, ale nedostatečně stanovených pracovních povinností, pracovních postupů, nedodržování vnitřních nařízení a nedostatečné aktivitty odpovědného veterinárního lékaře, který by měl být ten kdo nahlas upozorňuje na problémy se zdravotním stavem zvířet.
Problém bych řešil ze strany zaměstatnce komunikací s kontroními orgány a upozornění na nedodržování:
27/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. prosince 2001, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat
Vláda nařizuje podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník
práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
§ 1
Pro účely tohoto nařízení se chovem zvířat rozumí pracovní činnost
zaměřená na využívání zvířat, zejména pro jejich užitkové vlastnosti,
plemenitbu nebo výcvik, sportovní, kulturní, vzdělávací, pokusné nebo
vědecké účely,^1) která zahrnuje vlastní chov a odchov, péči o výživu a
krmení a péči o jejich životní podmínky a ochranu.
§ 2
(1) Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci při chovu
zvířat tak, aby byla věnována zvýšená pozornost zvířatům
a) při havarijních situacích a situacích doprovázených hlukem nebo
jinými negativními podněty,
b) novým nebo přicházejícím do dosud nepoznaného prostředí,
c) sestavovaným do skupin z jedinců, kteří na sebe nejsou navyklí,
d) poraněným nebo postiženým následky poranění nebo nakaženým
infekčními nebo přenosnými nemocemi,
e) v době říje,
f) u nichž se mohou projevit obranné reakce, protože pečují o svá
mláďata.
(2) Zaměstnavatel v situacích uvedených v odstavci 1 zajistí, aby před
manipulací se zvířaty byly vhodně zabezpečeny a upraveny prostory pro
zvířata tak, aby se snížila možná rizika chovu. Zaměstnavatel zajistí
odpovídající počet zaměstnanců, jejich vybavení potřebnými pracovními
pomůckami odpovídajícími dané nebo očekávané situaci a stanoví
konkrétní postup práce.
§ 3
(1) Při chovu zvířat zaměstnavatel zajišťuje zejména dodržování
stanoveného denního režimu, klidu, pořádku, čistoty a dostatečné
větrání objektů určených pro chov zvířat. Do objektů určených pro chov
zvířat mohou zaměstnanci a další osoby vstupovat a zdržovat se tam
pouze se souhlasem nebo vědomím zaměstnavatele; zaměstnavatel přitom
zajistí dodržování zákazu kouření a zákazu vstupu s otevřeným ohněm.
(2) Venkovní prostory určené pro chov zvířat, například pastviny a
výběhy, musí být zabezpečeny tak, aby nedocházelo k nežádoucím únikům
zvířat.
§ 4
Zaměstnavatel dále stanoví pracovní postupy a organizuje práci při
chovu zvířat tak, aby
a) se zvířaty bylo zacházeno klidně a rozhodně a aby nebyla drážděna a
týrána,
b) vedení a zavádění velkých hospodářských zvířat, s výjimkou koní,
zaměstnanec prováděl pomocí ohlávky opatřené vodicím řemenem, vodicí
šňůrou nebo tyčí; vodicí šňůru nebo vodicí řemen nesmí mít zaměstnanec
omotán kolem ruky a k vedení a zavádění nesmí být používáno řetězu,
c) při nahánění velkých zvířat, pokud se provádí pomocí naháněcích
uliček a zábran, byl zaměstnanec vždy za ohrazením nebo za zábranou,
d) zaměstnanec přistupoval k velkým zvířatům až po upozornění hlasem, k
ležícímu zvířeti vstupoval vždy se zvýšenou opatrností a při ošetřování
nemocného nebo poraněného zvířete a tam, kde je známo, že se jedná o
zvíře nebezpečné nebo které se jako nebezpečné projevuje, byl jištěn
zpravidla dalším zaměstnancem,
e) čištění a přivazování zvířat zaměstnanec prováděl vždy z té strany,
kde je minimální nebezpečí jeho přiražení nebo přitisknutí zvířetem,
f) při provádění speciálních úkonů, například veterinárních zákroků,
inseminace, odrohování, strouhání paznehtů a kování, které provádí
odborně způsobilá osoba, byl na pracovišti potřebný počet dalších
zaměstnanců a aby při provádění zvláštních úkonů u neklidných zvířat
byly použity prostředky k fixaci zvířete, například fixační klec nebo
podání zklidňujícího preparátu odborně způsobilou osobou,^2)
g) zvířata, která svým chováním ohrožují bezpečnost osob nebo ostatních
zvířat, byla vyřazena z chovu; jedná-li se o zvířata chovatelsky cenná,
musí být provedena namísto vyřazení taková opatření, která možnost
ohrožení snižují, například určením zkušeného ošetřujícího zaměstnance,
který je dostatečně seznámen s rizikovým chováním zvířete.
§ 5
(1) Při chovu druhů zvířat, které nejsou uvedeny v přílohách k tomuto
nařízení, jako například zvířat v zoologických zahradách, při farmovém
chovu běžců, jelenovitých, muflonů, divokých prasat, pernaté zvěře, při
chovu zvířat používaných pro pokusné nebo vědecké účely,^1)
zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci s ohledem na
druh rizika.
(2) Při práci v chovech zvířat zamořených infekčními chorobami a při
pracích při likvidaci uhynulých zvířat a v laboratořích, zaměstnavatel
stanoví pracovní postupy a organizuje práci s ohledem na druh rizika
podle zvláštních právních předpisů.^2)
§ 6
Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních postupů a
organizace práce jsou uvedeny v přílohách k tomuto nařízení.
§ 7
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r.
Příl.1
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu koní
1. Při chovu koní je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit
pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
a) kopnutí, zejména od zadních končetin nebo od vzpínajícího se koně,
b) pokousání, zejména při nevhodném způsobu krmení a přístupu ke koni,
c) přitisknutí, povalení, zavalení, nebo pošlapání, zejména při vstupu
do stání nebo boxu,
d) povalení, pošlapání, potahání, pokopání nebo uklouznutí, zejména při
vedení koně, nebo při vstupu do výběhu nebo na pastvinu nebo při
přehánění,
e) pádu z koně při jízdě na koni, kdy současně dochází k ohrožení
potaháním,
f) zranění v obličeji pohozením hlavy koně, odření od sedla, odření
rukou od otěží a krku koně
.
2. S koněm se zachází klidně, opatrně a s rozvahou. Před vstupem do
stání nebo do boxu se zaměstnanec ohlašuje obvykle slovem "Ustup" a
jménem koně. Ke koni vstupuje až po jeho ustoupení.
3. Kůň, který je ustájen ve vazném stání je uvázán za stájovou ohlávku
zpravidla dvěma vazáky, který procházejí volně vázacími kroužky se
závažím; od ostatních koňů je oddělen přepážkou. Kůň, který je ustájen
v boxu, se pohybuje volně a uvazuje se zpravidla při čištění a
ošetřování.
4. Kůň kopavý nebo kousavý se umísťuje odděleně tak, aby neohrožoval
své okolí. Jeho ustájovací místo se označí tabulkou upozorňující na
nebezpečné projevy zvířete.
5. Při vedení koně jde zaměstnanec zpravidla po jeho levé straně;
otěže, opratě, vodící řemen, šňůra nebo postraňky nesmí být vláčeny po
zemi. Otěže, opratě, vodící řemen nebo šňůru nesmí mít zaměstnanec
omotány kolem ruky nebo kolem těla. Při vedení osedlaného koně jsou
třmeny vytaženy, nebo přehozeny přes sedlo.
6. K výcviku koně se přistupuje s přihlédnutím ke stupni jeho výcviku,
stáří a fyzickým a psychickým předpokladům.
7. Hřebci se zpravidla vodí na jednoduché uzdečce nebo na ohlávce s
obnoskem. Vodítko, lonž či otěže nesmí být navlečeny na zápěstí ruky.
8. Při tréninku koní a při skákání s koněm používá zaměstnanec
ochrannou přilbu. Při vedení koně i při jízdě v zástupu se dodržuje
rozestup minimálně 3 m.
Vidíte, že zaměstnavatel má opravdu celou řadu povinností, které když bude dodržovat a svými mechanizmy vynucovat a kontrolovat, tak by mělo být vše v pořádku.
s pozdravem
Portál Školicího centra Svazu soukromých chovatelů koní nabízí přístup k odborným informacím týkající se chovu a užití koní. Vzdělávací obsah je připraven s důrazem zvýšit kvalifikaci a zlepšit praktické dovednosti odborné i laické veřejnosti.