Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Rubrika

Ustájení koně, bezpečnost ve stáji a jízdě na koni

Správné ustájení koně je pro odpovědného chovatele samozřejmostí. Víte však, co kůň potřebuje, aby byl v "pohodě"? Je tento termín uvedený v zákoně na ochranu zvířat proti týrání? Bezpečnost ve stáji se řídí tzv. stájovým řádem a během každé práce s koňmi je nutné dodržovat určitá pravidla.Ukážeme vám základní poučky i to, kdo za celý chod stáje zodpovídá.

Vlozit dotaz 4717e1695ca0191cb6d08a1351e80e171784103be4122271ca7b7e94685cb1be
Dotaz

rada

Autor: Sabina Datum: 08.06.2012 19:53

Dobrý den.

Chtěla bych Vás požádat o radu, jak postupovat v následujícím případě. Jedná se o organizaci, která je pod správou města a chová zvířata. Jsem zde zaměstnaná, momentálně na mateřské dovolené a mám zde po dohodě se zaměstnavatelem ustájeného svého koně ve společnosti dalších koní a oslů.

Bohužel se od doby, kdy jsem nastoupila mateřskou dovolenou, stále jen kupí případy, kdy je ze strany zaměstnanců zanedbávána péče o tato zvířata. Jednalo se už o nekrmení a nenapájení, o nepodávání léků a celkově zde hlavní roli hraje nezájem o svěřená zvířata. V současné době si svého koně stěhuji do jiné stáje, protože situace se zde po několika hádkách a konfliktech, které jsem měla jak se zaměstnanci, tak s vedením stala neúnosnou. Zůstávají tu ale koně a osli, o které jsem se před mým odchodem starala 10 let, a jejich osud mi není lhostejný. Je to pro mne velice těžké rozhodnutí – ustájit si svého koně jinde a ztratit tím alespoň tu malou možnost ovlivnit život těch ostatních. Chtěla bych se proto informovat, jestli je možné tuto situaci nějak řešit dle zákona. Zkoušela jsem to již několikrát formou oficiální stížnosti vedení, ale dlouhodobě se nic nevyřešilo. Vedení to vlastně příliš nezajímá, koním nerozumí a vždy řešili jen konkrétní situaci. A to ještě tím, že pokud už na základě nevyvratitelných důkazů (fotografie) postihli zaměstnance, tak ale dotyčné dali mou stížnost přečíst. Výsledek je, že se můj kůň doposud panicky bojí lopaty a prudších pohybů L.

Nevím, jestli by v tomto případě veterinární kontrola něco vyřešila. Od prvního konfliktu, kdy se opravdu jednalo o to, že zvířata nebyla řádně krmena a napájena se už o tak jasné zanedbání nikdy nejednalo. Spíš je to opravdu celé o nezájmu zaměstnanců a neochotě vedení cokoliv řešit. Jsou to spíš takové „ maličkosti“ proti welfare , například: dva týdny těžce kulhající vysokobřezí oslice – poté, co jsem jí zvedla bolavou nohu, ukázalo se, že je postižena rozsáhlou hnilobou, na kterou ale už upozorňoval kovář při korektuře – takže zaměstnanci o tom věděli, ale nedělali nic. Nohu jsme jí léčily s kamarádkou, ani poté zaměstnanci nic nedělali. Hřebec osla zavřený měsíc non stop v boxu, protože ve výběhu byla oslice s malým hříbětem. Byla možnost pustit ho do jiného výběhu, nebo je ve výběhu střídat, ale to by ho musel někdo vyvádět… Opět jsme ho s kamarádkou braly alespoň na procházky. Kašlající koně, kterým ale seno nikdo nenamočí a ani neudělá nic, co by mohlo kašel zmírnit… Překrmení, tlustí koně po mojí první stížnost, že z nich začínají lézt žebra a kohoutky. Reakce ošetřovatelky – tak ať se třeba schvátí...  Konkrétně u mého koně, který je dušný, jsem několikrát řešila nepodávání léků, nebo z poslední doby případ, kdy jsem je přistihla, že ho zavřou do stáje a pak v ní pracují se senem, i když jsou informováni, jak s takto postiženým koněm zacházet. Poslední dobou se k tomu ještě přidaly anonymy vyhrožující mi otrávením koně, pokud si ho neustájím jinde. Motivované jsou zřejmě tím, že pokud já odejdu, nebude už nikdo na takové záležitosti upozorňovat.

Je toho mnohem více, ale všechno záležitosti, o kterých si myslím, že je veterinární kontrola není schopna obsáhnout nebo postihnout, protože nemůže vědět některé souvislosti. Jinak zvířata vypadají na pohled dobře živená. Je mi z toho smutno a cítím velikou bezmoc. Zvlášť, že se jedná o organizaci, která by měla ohledně péče a zájmu o zvířata naopak reprezentovat a co se týče veřejnosti tak vzdělávat. Ostatní zaměstnanci o těchto problémech vědí, včetně kamarádky o které jsem se zmínila, ale nikdo se nahlas neozve, protože je následně vystavený napadání a tlaku skupinky lidí, která si tímto zvyšuje své ego - opět to vedení nezajímá a rozhovory na téma koně dokonce odmítá.  Já se tímto dotazem pravděpodobně vystavuji riziku, že po ukončení mateřské nebudu mít kam nastoupit a proto záměrně nesděluji nic bližšího. Pokud by byl zájem, jsem ochotná komunikovat soukromě přes e-mail.  Existuje prosím Vás v takové situaci nějaké řešení, nebo mi v zájmu zdraví vlastního koně nezbude nic jiného, než se otočit zády, odstěhovat ho jinam a na ty ostatní rezignovat?

Děkuji. Sabina

 

Diskuze v rámci dotazu

Sabina Petrlíková

Děkuji za vyčerpávající odpověď. Zvlášť ve druhém odstavci Vaší odpovědi máte úplnou pravdu. Pokusím se tedy řešit problém Vámi popsaným způsobem. Svého koně si stěhuji jinam, ale ti ostatní stojí za pokusit se situaci nějak vyřešit. Mnohokrát děkuji.

15.06.2012 06:38

Situace na vašem pracovišti je mimimálně smutná.

Každá organizace má svoji hierarchii a osobní odpovědnost za uložené úkoly dle popisu práce a vnitřních předpisů. Vaši nadřízení mají také svoje nadřízené a kontrolní mechanismy. Tak nevím v čem je problém. Účinné bude nejspíše si stěžovat přímo na kontrolní orgán a uvést konkrétní případy porušení stanovených pracovních postupů.

Současný stav, který popisujete nebude ani tak výsledkem zlého úmyslu, ale nedostatečně stanovených pracovních povinností, pracovních postupů, nedodržování vnitřních nařízení a nedostatečné aktivitty odpovědného veterinárního lékaře, který by měl být ten kdo nahlas upozorňuje na problémy se zdravotním stavem zvířet.

Problém bych řešil ze strany zaměstatnce komunikací s kontroními orgány a upozornění na nedodržování:

27/2002 Sb.   NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. prosince 2001,   kterým  se  stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které  je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat

   Vláda  nařizuje  podle  §  134e  odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník
   práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:

   § 1

   Pro  účely  tohoto  nařízení  se  chovem zvířat rozumí pracovní činnost
   zaměřená  na  využívání zvířat, zejména pro jejich užitkové vlastnosti,
   plemenitbu  nebo  výcvik, sportovní, kulturní, vzdělávací, pokusné nebo
   vědecké účely,^1) která zahrnuje vlastní chov a odchov, péči o výživu a
   krmení a péči o jejich životní podmínky a ochranu.

   § 2

   (1) Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci při chovu
   zvířat tak, aby byla věnována zvýšená pozornost zvířatům

   a)  při  havarijních  situacích  a  situacích doprovázených hlukem nebo
   jinými negativními podněty,

   b) novým nebo přicházejícím do dosud nepoznaného prostředí,

   c) sestavovaným do skupin z jedinců, kteří na sebe nejsou navyklí,

   d)   poraněným   nebo   postiženým  následky  poranění  nebo  nakaženým
   infekčními nebo přenosnými nemocemi,

   e) v době říje,

   f)  u  nichž  se  mohou  projevit  obranné reakce, protože pečují o svá
   mláďata.

   (2)  Zaměstnavatel v situacích uvedených v odstavci 1 zajistí, aby před
   manipulací  se  zvířaty byly vhodně zabezpečeny a upraveny prostory pro
   zvířata  tak,  aby se snížila možná rizika chovu. Zaměstnavatel zajistí
   odpovídající  počet  zaměstnanců, jejich vybavení potřebnými pracovními
   pomůckami   odpovídajícími   dané  nebo  očekávané  situaci  a  stanoví
   konkrétní postup práce.

   § 3

   (1)   Při  chovu  zvířat  zaměstnavatel  zajišťuje  zejména  dodržování
   stanoveného  denního  režimu,  klidu,  pořádku,  čistoty  a  dostatečné
   větrání  objektů určených pro chov zvířat. Do objektů určených pro chov
   zvířat  mohou  zaměstnanci  a  další  osoby vstupovat a zdržovat se tam
   pouze  se  souhlasem  nebo vědomím zaměstnavatele; zaměstnavatel přitom
   zajistí dodržování zákazu kouření a zákazu vstupu s otevřeným ohněm.

   (2)  Venkovní  prostory  určené  pro  chov zvířat, například pastviny a
   výběhy,  musí  být zabezpečeny tak, aby nedocházelo k nežádoucím únikům
   zvířat.

   § 4

   Zaměstnavatel  dále  stanoví  pracovní  postupy  a organizuje práci při
   chovu zvířat tak, aby

   a)  se zvířaty bylo zacházeno klidně a rozhodně a aby nebyla drážděna a
   týrána,

   b)  vedení  a  zavádění  velkých hospodářských zvířat, s výjimkou koní,
   zaměstnanec  prováděl  pomocí  ohlávky opatřené vodicím řemenem, vodicí
   šňůrou  nebo tyčí; vodicí šňůru nebo vodicí řemen nesmí mít zaměstnanec
   omotán kolem ruky a k vedení a zavádění nesmí být používáno řetězu,

   c)  při  nahánění  velkých  zvířat,  pokud se provádí pomocí naháněcích
   uliček a zábran, byl zaměstnanec vždy za ohrazením nebo za zábranou,

   d) zaměstnanec přistupoval k velkým zvířatům až po upozornění hlasem, k
   ležícímu zvířeti vstupoval vždy se zvýšenou opatrností a při ošetřování
   nemocného  nebo  poraněného  zvířete a tam, kde je známo, že se jedná o
   zvíře  nebezpečné  nebo  které se jako nebezpečné projevuje, byl jištěn
   zpravidla dalším zaměstnancem,

   e)  čištění a přivazování zvířat zaměstnanec prováděl vždy z té strany,
   kde je minimální nebezpečí jeho přiražení nebo přitisknutí zvířetem,

   f)  při  provádění  speciálních úkonů, například veterinárních zákroků,
   inseminace,  odrohování,  strouhání  paznehtů  a  kování, které provádí
   odborně  způsobilá  osoba,  byl  na  pracovišti  potřebný počet dalších
   zaměstnanců  a  aby  při provádění zvláštních úkonů u neklidných zvířat
   byly  použity  prostředky k fixaci zvířete, například fixační klec nebo
   podání zklidňujícího preparátu odborně způsobilou osobou,^2)

   g) zvířata, která svým chováním ohrožují bezpečnost osob nebo ostatních
   zvířat, byla vyřazena z chovu; jedná-li se o zvířata chovatelsky cenná,
   musí  být  provedena  namísto  vyřazení  taková opatření, která možnost
   ohrožení snižují, například určením zkušeného ošetřujícího zaměstnance,
   který je dostatečně seznámen s rizikovým chováním zvířete.

   § 5

   (1)  Při  chovu druhů zvířat, které nejsou uvedeny v přílohách k tomuto
   nařízení,  jako například zvířat v zoologických zahradách, při farmovém
   chovu běžců, jelenovitých, muflonů, divokých prasat, pernaté zvěře, při
   chovu   zvířat   používaných   pro   pokusné   nebo  vědecké  účely,^1)
   zaměstnavatel  stanoví pracovní postupy a organizuje práci s ohledem na
   druh rizika.

   (2)  Při  práci  v chovech zvířat zamořených infekčními chorobami a při
   pracích  při likvidaci uhynulých zvířat a v laboratořích, zaměstnavatel
   stanoví  pracovní  postupy  a organizuje práci s ohledem na druh rizika
   podle zvláštních právních předpisů.^2)

   § 6

   Další  požadavky  na  zaměstnavatele při stanovení pracovních postupů a
   organizace práce jsou uvedeny v přílohách k tomuto nařízení.

   § 7

   Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

   Předseda vlády:

   Ing. Zeman v. r.

   1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:

   PhDr. Špidla v. r.

   Příl.1

   Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu koní

   1. Při chovu koní je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit
   pracovní postupy zejména s ohledem na rizika

   a) kopnutí, zejména od zadních končetin nebo od vzpínajícího se koně,

   b) pokousání, zejména při nevhodném způsobu krmení a přístupu ke koni,

   c)  přitisknutí, povalení, zavalení, nebo pošlapání, zejména při vstupu
   do stání nebo boxu,

   d) povalení, pošlapání, potahání, pokopání nebo uklouznutí, zejména při
   vedení  koně,  nebo  při  vstupu  do  výběhu  nebo na pastvinu nebo při
   přehánění,

   e)  pádu  z  koně  při  jízdě  na koni, kdy současně dochází k ohrožení
   potaháním,

   f)  zranění  v  obličeji  pohozením hlavy koně, odření od sedla, odření
   rukou od otěží a krku koně
   .

   2.  S  koněm  se  zachází klidně, opatrně a s rozvahou. Před vstupem do
   stání  nebo  do  boxu  se zaměstnanec ohlašuje obvykle slovem "Ustup" a
   jménem koně. Ke koni vstupuje až po jeho ustoupení.

   3.  Kůň, který je ustájen ve vazném stání je uvázán za stájovou ohlávku
   zpravidla  dvěma  vazáky,  který  procházejí  volně vázacími kroužky se
   závažím;  od ostatních koňů je oddělen přepážkou. Kůň, který je ustájen
   v  boxu,  se  pohybuje  volně  a  uvazuje  se  zpravidla  při čištění a
   ošetřování.

   4.  Kůň  kopavý  nebo kousavý se umísťuje odděleně tak, aby neohrožoval
   své  okolí.  Jeho  ustájovací  místo se označí tabulkou upozorňující na
   nebezpečné projevy zvířete.

   5.  Při  vedení  koně  jde  zaměstnanec  zpravidla po jeho levé straně;
   otěže,  opratě, vodící řemen, šňůra nebo postraňky nesmí být vláčeny po
   zemi.  Otěže,  opratě,  vodící  řemen  nebo šňůru nesmí mít zaměstnanec
   omotány  kolem  ruky  nebo  kolem těla. Při vedení osedlaného koně jsou
   třmeny vytaženy, nebo přehozeny přes sedlo.

   6.  K výcviku koně se přistupuje s přihlédnutím ke stupni jeho výcviku,
   stáří a fyzickým a psychickým předpokladům.

   7.  Hřebci  se  zpravidla  vodí na jednoduché uzdečce nebo na ohlávce s
   obnoskem. Vodítko, lonž či otěže nesmí být navlečeny na zápěstí ruky.

   8.  Při  tréninku  koní  a  při  skákání  s  koněm  používá zaměstnanec
   ochrannou  přilbu.  Při  vedení  koně i při jízdě v zástupu se dodržuje
   rozestup minimálně 3 m.

 

Vidíte, že zaměstnavatel má opravdu celou řadu povinností, které když bude dodržovat a svými mechanizmy vynucovat a kontrolovat, tak by mělo být vše v pořádku.

s pozdravem

 

11.06.2012 08:37
O nás

Portál Školicího centra Svazu soukromých chovatelů koní nabízí přístup k odborným informacím týkající se chovu a užití koní. Vzdělávací obsah je připraven s důrazem zvýšit kvalifikaci a zlepšit praktické dovednosti odborné i laické veřejnosti.

Sledujte nás
newsletter

Chcete dostávat novinky přímo do Vašeho e-mailu?

© Copyright 2020 Svaz soukromých chovatelů koní