UKÁZKOVÝ KURZ

Práce na lonži (dlouhá oprať) – lonžování je způsob začátku výcviku „remonty“ a slouží jako příprava na výcvik koně pod sedlem nebo v zápřahu. Lonžování se velmi často využívá i při výcviku starších koní, které jsou vzhledem na svůj temperament a nebo jiné důvody málo disciplinovaní. Lonžováním dosahujeme uvolnění, uklidnění a zlepšení osvalení krku a hřbetu koně. Lonžování děláme: pro seznámení s pravidelnou prací, pro poslušnost, pro pravidelnost a uvolněnost pohybu.

Koně k lonžování přivykají dvě osoby (cvičitel a ošetřovatel). Cvičitel stojí uprostřed kruhu, pomocník je vedle koně na kruhu a jde na úrovni hlavy koně. Když kůň zůstává na kruhu, pomocník přejde dovnitř k lonžujícímu, může vzít lonžovací bič a sledovat koně na menším kruhu v úrovni jeho zadních končetin. Důležité je, aby činnost obou osob byla koordinovaná a probíhala klidně a důsledně.

Kůň se brzy naučí chápat význam pomůcek jako je lonž, bič a hlas a po několika lekcích bude ochotně reagovat na působení všech pomůcek. Koně vzhledem k jejich přirozené křivosti (pravák, levák) je potřebné zvykat na některou ruku nejčastěji pravou a celý trénink se musí častěji opakovat. Důležité je, aby pohyb na lonži mladému koni nezpůsobil únavu nebo bolest. V tomto případě by mohl odmítnout pokračování ve výcviku a spolupráci. Naopak je třeba často střídat chody, směr pohybu a koně vždy chválit. č Každý přechod je potřebné uskutečnit na povel a na pobízející pomůcku!

Při navykání na lonž je potřebné zapínat vyvazovací otěže volně, aby koně nerušily v pohybu. Výcvik – lonžování se děje v ohraničeném prostoru (kruhová jízdárna), lonžovací hala, ohraničený kruh apod. Později, když si kůň zvykne, ochotně a uvolněně se pohybuje ve všech chodech na obě ruce, můžeme délku vyvazovacích otěží přizpůsobit tak, aby mu daly návod k správnému postavení hlavy, krku a hřbetu při uvolněném a pravidelném pohybu ve všech chodech.

Práce na lonži v navykacím období netrvá déle než 20 až 30 minut a často ji přerušují změny směru a po každém cviku pochvala za dobře vykonanou práci.

Výbava k lonžování

Lonžovací ohlávka

Na lonžování se používá ohlávka s obnoskem, která šetří citlivou hubu koně tak, že pomůcky působí na citlivou nosovou část hlavy.

Lonžovací ohlávka se skládá z těchto částí: nátylník, čelenka, lícnice, podkrční řemínek, lícní řemínek - stabilizovací, nánosník.

Nánosník je nahrazený tzv. obnoskem, který tvoří s lícnicemi jednu část. Obnosek je zhotovený z pevného a lehkého kovu, na který jsou připevněné tři kroužky na zapnutí lonže. Spodní část kovového nánosníku, která se dotýká rozhraní nosní kosti a chrupavky je měkce vypolstrovaná a je připevněna tak pevně, že má minimální pohyb. Velmi volný obnosek může způsobovat na nose a čelisti bolestivé odřeniny a nebo otlaky. Na lícnici můžeme připevnit řemínky, do kterých je možné zapnout udidlo.

Lonžovací obřišník

Lonžovací obřišník je 15- 20 cm široký, 180 – 200 cm dlouhý, je zhotovený z textilu a nebo kůže. V místě, kde se dotýká hřbetu je dobře vycpaný, aby koně netlačil a mohly se do něj zapnout všechny druhy pomocných otěží. Obřišník se mnohdy používá místo sedla a proto musí být dobře na koňském hřbetu připevněn. Někdy jej můžeme použít v kombinaci se sedlem tak, že je připnutý přes sedlo.

Lonž a pomocné otěže

Lonž je 6- 10 m dlouhá, 3 cm široká, z konopí, bavlny a nebo jiného podobného materiálu. Umělé hmoty jako silon, nylon jsou méně vhodné. Výhodou delší lonže je že můžeme koně lonžovat na větším kruhu, čímž se šetří hlavně klouby mladých koní. Na jednom konci lonže je smyčka, která slouží na uchopení, na druhém konci karabinka na zapnutí do kroužku obnosku a nebo udidla. Před zapnutím do ohlávky má být popruh v ruce lonžéra v pravidelných a hladkých smyčkách.

Pomocné otěže

Při lonžování koní se používají různé typy pomocných otěží s cílem dosáhnout správného držení hlavy, krku a hřbetu koně. Tyto otěže při lonžování nahrazují působení jezdcovy ruky a tím že působí nenásilně stabilizují klidnou a nerušenou polohu udidla a koním pomáhají dosáhnout spolehlivého přilnutí. Pomocné otěže zamezují koním i nežádaným pohybům hlavy (házení).

Pomocné otěže jsou: vyvazovací otěže, průvlečné otěže, šambón.

Nejčastěji je používaný šambón, který je tvořený řemenem z kůže anebo jiného materiálu, který se jednou částí připíná k obřišníku a jeho oba konce se mezi předními končetinami vedou přes křížky nátylníku k udidlu. Jeho správné nastavení nutí koně pracovat se sníženým a prodlouženým krkem. Šambón můžeme nahradit gumovými popruhy, které pracují na stejném principu. Používáním šambónu a průvlečných otěží svěřujeme do ruky pouze citlivému a zkušenému jezdci a trenérovi.

Místo k lonžování: koni známé, klidné, kruhová jízdárna, krytá jízdárna (možno upravit bariérami), otevřená jízdárna – méně vhodná, pružný povrch (písek).

Způsob lonžování

• z počátku dvě osoby, později zkušený cvičitel nebo jezdec
• střídat pravidelně směr
• s mladým koněm pracovat pouze v kroku a v klusu
• délka lekce – cca 20-30 minut
• při posilování svalů krku a hřbetu nejčastěji používat šambón

Pohybová zařízení

Slouží především ke zvýšení produktivity práce, kdy koně pracují bez přítomnosti člověka.

Nejznámějším zařízením je kolotoč. Méně známým je běžící pás. Žádné pohybové zařízení nepřijezdí koně!